Chapter Text
Ivana Zábranová pracovala na Gymnáziu Jaroslava Seiferta skoro od jeho založení, odjakživa učí pouze 2 předměty, matiku a zeměpis. Iva sama ani neví proč učí, nemá ráda děti, oba předměty jí nebaví a za ty peníze to nestojí. Ale i přes to tam vydržela už 40 let a když už tam vydržela tak dlouho tak tam bude už učit do konce svého života.
Pořád je to lepší než být doma, tam na ní čeká další harant, její syn Filip, kterého její bývalý manžel bohužel nedostal do své péče. Filip je naprosto vypatlaný, neumí ani počítat do 3 a to mu je 8 let, to už by měl být v druhé třídě, ale to byl musel mít nějaké mozkové buňky, místo toho je pořád ve školce a učí se barvičky.
I když Iva preferuje školu víc, než svůj domov tak je, kromě nudy a její nenávisti vůči dětem, tam další problém. Helena Svobodová. Helena Svobodová je zástupkyně ředitelky a dle Ivy názoru, naprostá kráva. Zatímco Ivy manžel jí podváděl a opustil jí kvůli nějaké 20ti leté studentce a jejímu synovi by lobotomie jenom prospěla, tak Helena má se svým manželem skvělý vztah a její děti už jsou dospělí a úspěšní lidé. To že Iva závidí Heleně nesnáší Helenu je dost mírné vyjádření, je to o dost horší, Iva by podpálila Heleny barák a celou školu, jestli by to znamenalo že už jí nemusí vídat, zničila by jí jen protože skvělá a perfektní Helenka má lepší život jak ona.
A tento školní rok to opravdu udělá, Iva už měla dost Heleny a rozhodla se, že jí sebere toho jednoho člověka, co jí dělá šťastnou. Heleny manžela, Petra Svobodu, učitele fyziky na Gymnáziu Jaroslava Seiferta.